V tomto článku bych s Vámi chtěla sdílet svou Absolventskou práci na téma Aspekty distresu (patologického stresu) a možnosti jeho zvládání – práci najdete na konci článku. Ale také Vám chci ukázat průběh její tvorby a sdílej s Vámi mé tipy, které jsem nasbírala v tomto procesu. Projdu s Vámi: jak jsem si zvolila téma, kdy a odkud jsem sbírala zdroje, kdy jsem doopravdy začala psát, jestli jsem začala teoretickou nebo praktickou částí, ale hlavně jak jsem si přitom zachovala duševní zdraví!
Za celé Absolutorium, tedy zkoušku z anglického jazyka, wellness a biomedicíny a obhajobu své Absolventské práce jsem získala titul DiS. a červený diplom – tedy jsem absolvovala s vyznamenáním! Má AP byla hodnocena mým vedoucím práce, oponentem a členy zkoušející komise slovy „je téměř na úrovni magisterské diplomové práce“ tedy na velmi vysoké úrovni! To mne opravdu potěšilo, psaní mé Absolventské práce mne opravdu bavilo, toto téma mě velice zajímá a mám v plánu se mu v budoucnu věnovat, ať už v rámci práce Wellness specialistky, masérky, instruktorky zdravotní tělesné výchovy nebo peer konzultantky v Národním ústavu duševního zdraví nebo v rámci osvěty formou přednášek a workshopů.
Mou Absolventskou práci vedl Mgr. Pavel Kysel DiS., oponentem byla Mgr. Barbora Přibylová. Pochvalně se o mé Absolventské práci při Absolutoriu vyjádřila i předsedkyně Absolutoria Mgr. et Mgr. Renata Větrovská Ph.D.
1. Jak dlouho trvala tvorba mé Absolventské práce a co bylo jejím cílem?
Cílem mé AP bylo vytvoření „příručky k samostudiu“ pro veřejnost, ať už v rámci textu práce nebo v rámci českých a cizojazyčných zdrojů.
Celá tvorba (psaní teoretické části a tvorba a vyhodnocení praktické části) mé Absolventské práce proběhla ve 3. ročníku a celkem její tvorba, od začátku psaní až po tisk trvala 6 měsíců a jeden týden, od listopadu 2018 do začátku května 2019. Proto pokud chcete minimalizovat negativní stresovou zátěž i ve Vašem životě, počítejte minimálně s podobným časovým úsekem a začněte včas! Plánujte – takto jsem měla naplánovaný poslední měsíc před odevzdáním AP:
Absolventská práce se zabývá patogenní stresovou zátěží – distresem a jejím vlivem na zdraví a kvalitu života. Věnuje se akutní i chronické distresové zátěži a jejímu vlivu na na celkový psychický i fyzický stav. Dále se věnuje adaptaci a maladaptaci na distresovou zátěž a vybraným poruchám přizpůsobení a onemocněním spojených s patogenním vlivem akutní a chronické distresové zátěže. Více pozornosti je v této části věnováno depresivnímu onemocnění. V poslední kapitole je rozebíráno třináct wellness a psychologických copingových strategií, které jsou použitelné v rámci prevence a zvládání distresové zátěže a minimalizace vedlejších účinků léčby psychiatrických onemocnění.
V praktické části jsem mimo vlastních otázek použila Sebeposuzující stupnici deprese podle Zunga (self-rating depression scale SDS). Praktická část zjišťovala poměr využívání pozitivních a negativních copingových strategií, povědomí o distresu a jeho podílu na vzniku chronických onemocnění i povědomí o možnostech léčby depresivního onemocnění.
Práce je doplněna o programový návrh do medical -wellness centra využívající vybrané copingové strategie. Tento týdenní program je zaměřen na vzdělávání veřejnosti o problematice a zvládání distresové zátěže a deprese.
Takto ve zkratce vypadá osnova mé AP:
I. Fungování distresové zátěže (patologické stresové zátěže)
II. Dopady chronické distresové zátěže (patologické stresové zátěže) na člověka
III. Související stavy a onemocnění
IV. 13 medical-wellness strategií užitečných v rámci prevence a léčby distresové zátěže (patologické stresové zátěže) a deprese
V. Návrh antistresového programu do medical-wellness zařízení i škol
2. Jak jsem si vybrala téma Absolventské práce?
Ideálně už od začátku studia hledejte témata, která Vás zajímají a baví a ideálně byste se v tom oboru chtěli v budoucnu uplatnit. Pokud Vás téma bude bavit a zajímat celá dlouhá tvorba Vaší závěrečné práce bude o něco jednodušší. Já jsem si vybrala: Aspekty distresu a možnosti jeho zvládání. (distres = patologická stresová zátěž.)
Tématika stresu a reakce lidského organismu mne zajímala už od prvního ročníku studia, kdy jsem sama během zkouškového období (kdy se do toho přidala rodinná, finanční i zdravotní krize) zažívala těžkou distresovou zátěž, byla mi diagnostikována porucha přizpůsobení a byla mi nabídnuta hospitalizace. První projevy psychosomatiky a deprese jsem měla už na střední škole, ale bohužel vlivem stigmatu jsem je neřešila ani na psychologii nebo psychiatrii. Prostě jsem je neřešila a snažila se fungovat. Hospitalizaci jsem tehdy v prvním ročníku VOŠ odmítla – dostala jsem antidepresiva a začala jsem se intenzivně zabývat možnostmi zvládání – začala jsem na toto téma hodně číst a začala jsem chodit na psychoterapii.
Tato kombinace necelý rok fungovala, poté mi změna antidepresiv ve druhém ročníku vyvolala hypománii a dostala jsem diagnózu Bipolární afektivní poruchy. V té době jsem byla ráda, že se našlo vysvětlení pro to co se mi dělo. Byla jsem pět týdnů hospitalizována – za účelem nastavení vhodné léčby (pobyt sestával z nalezení vhodných léků a absolvovala jsem různé terapie např.: hipoterapie, arteterapie aj., 7 měsíců jsem byla na neschopence) později jsem kvůli dlouhé rekonvalescenci ve škole musela opakovat druhý ročník. Má léčba sestává z postupně se snižujících dávek léků, psychologie-psychoterapie a wellness přístupů.
Téma AP jsem specifikovala právě ve 2. ročníku a začala přemýšlet nad tím co všechno bych tam chtěla dát a jakým směrem bych chtěla svou budoucí práci směrovat. Díky mé nemoci, hospitalizaci, rekonvalescenci, návratu do školy a práci masérky jsem si začala o to více uvědomovat, že nám ve školách ale i v dospělém životě chybí znalosti a vzdělávání na téma medical-wellness forem zvládání patologické stresové zátěže a psychiatrických onemocnění. Nezvládnutá distresová zátěž je propojena se zhoršením stávajících fyzických onemocnění a v chronickém případě stojí i jako jeden z faktorů za vznikem civilizačních nemocí mezi které se řadí: obezita, cukrovka, deprese, vysoký krevní tlak aj.
Proto hlavní částí mé Absolventské práce je 13 vědecky ověřených medical-wellness strategií účinkujících v rámci prevence i zvládání patologické stresové zátěže a deprese. V případě deprese je hlavním medical způsobem léčby psychiatrie a psychologie-psychoterapie, dalších 12 wellness strategií tuto léčbu skvěle doplňuje. Tyto strategie pomáhají i minimalizovat vedlejší psychiatrické léčby.
Touto prací jsem se tomuto problému chtěla postavit a pro čtenáře vytvořit „příručku“ k sebevzdělávání.
3. Kdy jsem začala sbírat zdroje?
Zdroje jsem tedy cíleně sbírala na přelomu 2. a 3. ročníku – začala jsem asi půl roku před začátkem psaní a tvorbou praktické části!! Kupovala jsem knihy a vystřihovala z časopisů, četla jsem studie na stránkách různých zahraničních univerzit a půjčovala jsem si knihy z knihovny. Ukládala jsem je v papírové formě na jednu hromadu, používala jsem barevné lepící papírky na stránky se zajímavou informací nebo jsem je ukládala do složky v počítači. Dost zdrojů jsem už měla doma, protože jsem si na to téma pořídila nějaké knížky už dříve.
Tady musím poznamenat, že všichni v mém okolí se divili jak brzo to řeším. Do práce jsem použila 7 knižních zdrojů a 37 online zdrojů.
Můžu říct je jediné – vyplatilo se to!!
4. Kdy jsem začala s praktickou částí a jak jsem ji sestavila?
Začala jsem v listopadu 2018 a využila jsem Sebeposuzující stupnici deprese podle Zunga. K tomuto psychologickému dotazníku, který měl 21 otázek jsem přidala 8 vlastních. Dotazník jsem vytvořila v systému Survio.
Několikrát za měsíc, po dobu 82 dnů, jsem dotazník sdílela na vlastních facebookových stránkách: Zdraví posláním, Gastroradar, Wellness masáže a Wellness jóga. Dále jsem několikrát do týdne vkládala dotazník do facebookových skupin věnující se těmto tématům: Deprese, Bipolární porucha, duševní zdraví, stres, blogy, dotazníky. V závěru jsem svůj dotazník sdílela i ve studii Bipolární afektivní poruchy, které jsem součástí v Národním ústavu duševního zdraví: Aktibipo 400. Volbou těchto skupin, u kterých jsem předpokládala vyšší výskyt depresivního onemocnění, jsem zvolila záměrně, abych v získaných odpovědích zvýšila šanci výskytu tohoto onemocnění a mohla tak porovnat výsledky mezi různými skupinami.
Dle odpovědí respondentů jsem rozdělila respondenty na tři skupiny:
a) neléčí se a nechystají se k léčbě u psychologa/psychiatra,
b1) chtějí se léčit u psychologa/psychiatra
b2) léčí se u psychologa/psychiatra.
Úspěšnost vyplnění mého dotazníku byla 42,4 % za 82 dní sbírání odpovědí, získala jsem 402 respondentů. Vyplnění dotazníku průměrně trvalo 5-10 minut.
5. Kdy jsem začala psát teoretickou část?
Začala jsem s psaním na přelomu prosince 2018 a ledna 2019 a tiskla jsem a konci dubna. A bylo to opravdu těžké rozjet. Ta představa, že to bude oficiálně vytisknuté a mám to mít okolo 60 stránek byla děsivá. (Nakonec jsem se dostala na něco málo přes 80 stránek.) Povedlo se mi probít strachem ze selhání, tím že jsem prostě začala psát po malých úsecích a začala jsem vytahovat zajímavé informace ze všech zdrojů, které jsem u sebe měla.
Téměř každý den jsem se k tomu vrátila a něco dopsala. Nezáleželo na tom jak moc malé to bylo. Snažila jsem se si v týdnu nechat 1-2 dny volna bez psaní, kdy jsem převážně četla zdroje.
Vzhledem k tomu kolika zdroji jsem se obklopila, tak jakmile jsem začala psát tak se mi začaly vybavovat další zdroje, které jsem tam chtěla zmínit. Tak se to pomalu rozjelo a místo půl hodiny jsem u toho strávila i několik hodin každý den, protože jsem se skoro nemohla odtrhnout. Zpětně bych doporučila začít s psaním teoretické části ještě, alespoň o jeden měsíc dříve.
Nebojte se začít psát – začněte třeba i je půl hodinou, postupně to půjde líp.
Jak jsem plánovala a organizovala psaní, dotazník a další formality?
S vedoucím práce jsem komunikovala převážně emailem během šesti měsíců psaní cca 2x za měsíc, během posledních dvou měsíců psaní daleko více. Důležitou a „životzachraňující“ součástí psaní bylo neustálé (až obsesivní) ukládání rozepsané práce. Každých cca 5 až 10min jsem rozepsanou práci uložila do počítače. Když jsem ten den dokončila psaní, práci jsem uložila do počítače, na flashku a na email. Díky tomu jsem nemusela panikařit, když mi během čtvrtého měsíce psaní přestal fungovat počítač a přišla jsem o celou paměť. V průběhu 6 měsíců psaní práce jsem 3x kontrolovala svou práci přes odevzdej.cz – poprvé ve 2. měsíci, podruhé v 5. měsíci a potřetí asi dva týdny před odevzdáním. Desky jsem v Copy general objednávala měsíc před plánovaným tiskem, tedy několik týdnů před datem odevzdávání ve škole.
Poslední cca dva týdny jsem věnovala převážně formální stránce práce – správné formě odkazů, formátování textu aj. – tahle část pro mne byla opravdu hodně nudná a ubíjející. Také jsem podala přihlášku k absolutoriu a vyzvedla si oficiální zadání práce, které muselo být svázané s mou prací. Týden před odevzdáním došlo k poslední kontrole hotové práce mým vedoucím práce a korekci gramatických chyb od tří rodinných příslušníků. A práci jsem konečně odevzdala ve třech kopiích na studijní oddělení. Jedna kopie pro oponenta práce, jedna pro vedoucího práce a jedna pro školu.
6. Jak jsem si během dlouhého psaní zachovala duševní zdraví?
Toto pro mne byl nejdůležitější bod, protože mi během studia VOŠ byla diagnostikována Bipolární afektivní porucha. Dlouhé sezení a koncentrace mě někdy opravdu ubíjelo. Bylo to náročné nejen na záda a oči, ale celkově. Asi Vás to překvapí, ale zvolené téma mi nedělalo problém. Nezhoršovalo to mé duševní zdraví, řekla bych spíše naopak. Četba zahraničních i českých studií a výzkumů, psaní práce, vymýšlení dotazníku a vše okolo mne opravdu bavilo!
Často jsem se i ráno probudila s to-do listem, který jsem vymyslela během spánku a „musela“ jsem to dopsat do práce – protože by to prostě bez toho nešlo. Musím uznat, že jsem během psaní zažila lehce zvýšenou náladu, hladinu energie a sníženou spotřebu spánku, která byla spíše kreativnějším obdobím než hypománií nebo mánií – během necelých pěti dnů jsem téměř každý den psala práci okolo pěti hodin non-stop, poté jsem napsala asi deset článků do zásoby pro tyto stránky, natáčela jsem videa na youtube Zdraví posláním aj. Což jsem samozřejmě pro jistotu konzultovala se svým psychologem a psychiatrem.
Během psaní jsem měla poloviční úvazek jako masérka, jednou týdně školu a jednou týdně psychoterapii u psychologa – kam chodím už 2 roky. Vedle výše zmíněného plánování jsem každý den strávila u psaní několik hodin jsem se snažila, alespoň minimálně hýbat. Pěnovým válcem jsem si masírovala 3x-5x týdně záda a ruce. Lehce jsem doma cvičila na gymnastickém míči a protahovala jsem s prvky jógy. Nepravidelně jsem s přítelem chodila do fitka na běhací pás a na procházky po okolí. Dále jsem více než měsíc před Absolutoriem (vedle předepsaných léků) suplementovala 2g rybího tuku s převahem EPA nenasycených mastných kyselin a 800mg Magnesia.
Touto kombinací aktivit se mi povedlo si zachoval své duševní zdraví a získat červený diplom.
Doufám, že Vám má Absolventská práce na téma Distres a možnosti jeho zvládání pomůže na Vaší cestě za zvládáním patologické stresové zátěže i deprese! Ať už jde přímo o Vás nebo o někoho ve Vašem okolí.