Následující řádky jsou pro děti, ale i dospělé, kteří si neví rady s problematikou šikany a sexuálního zneužívání ve školách. V tomto článku najdete i mou osobní zkušenost ze základní školy a způsoby, kterými mě ovlivnila, ovlivňuje a jak ji řeším. Ale hlavně zde najdete důležité kontakty, které se nemusíte bát využít, pokud se ocitnete v nepříjemné situaci.
Základní pojmy a definice:
Druhy šikany (převzato z webu www.policie.cz):
– Fyzická agrese – agresor používá k šikanování oběti fyzické násilí, popřípadě předměty, kterými učiní útok důraznějším (baseballová pálka, batoh apod.).
– Slovní agrese a zastrašování – agresor oběti vyhrožuje fyzickým útokem, zastrašuje, nadává jí, vysmívá se nebo jí zastrašuje.
– Krádeže, ničení a manipulace s věcmi – agresor oběti ničí a odcizuje věci nebo si věci půjčuje a vrací je znehodnocené (zejména tužky, celý penál a jiné školní pomůcky).
– Násilné a manipulativní příkazy – agresor nutí oběť k různým nepříjemným činnostem a úkolům (např. psát za někoho domácí úkoly, nosit a odevzdávat svačinu či kapesné).
Dítě je v ČR zákonem chráněno před sexuálními kontakty, a to v jakékoli formě.
Nejde vždy přímo o pohlavní styk s dítětem (resp. znásilnění), ale často i o „mírnější“ podoby (osahávání, nucení přihlížet sexuální tematice, obtěžující telefonáty, fotografování nahých dětí), které ale také mohou přivodit oběti celoživotní následky.
Pojem zneužívání (převzato z webu psychologie.cz):
Statistiky ukazují, že případy pohlavního zneužití jsou častější, než bychom si možná představovali. Nehledě na to, zda se jedná o malé či větší dítě, dívku nebo chlapce, děti z rodin různých sociálních poměrů. Pohlavní zneužití je definované v trestním zákoníku, který říká, že se jej dopustí ten, kdo vykoná soulož s dítětem mladším 15 let. Nebo ten, kdo ho jiným způsobem pohlavně zneužije.
Můj příběh:
Na ZŠ na druhém stupni (myslím, že to byl rok 2007), nám přibyla do rozvrhu fyzika – hrozně jsem se těšila, představovala jsem si, super pokusy a podobné věci..
Předpokládám, že jste už někdy zažili přirozenou averzi neboli odpor k někomu, již podle vzhledu a přehnaně familiérního chování.. Já jsem ji zažila hned první den, když se nám na první hodině učitel (budu o něm mluvit v iniciálech Š.W.) představoval. Fyziku jsme měli 2 nebo 3 roky. Už během prvního roku, nás (holky) začal během výuky učitel hladit po tvářích a během testů nám hodně radil, když jste vydrželi tu nepříjemnou blízkost během té rady. Vždycky se sklonil a obličej měl ani ne deset centimetrů od našich. Bylo to nechutné. Ale jak jsem popsala výše, nepřímo z toho pro nás plynuly výhody. Nevěděly jsme, kde jsou hranice – bylo nám asi 12 let! A samozřejmě jsme se všichni bály, že když něco řekneme odpykáme to. Nikdo o tom nemluvil – ani my mezi sebou ve třídě. Ani jsme nebyly jediná třída kde se to odehrávalo.
Pro mě pomyslný pohár přetekl, když jsem jednoho dne vycházela z WC a najednou mě někdo polechtal zezadu v pase na trupu (od pasu směrem k podpaží). Gesto, které podle mne patří pouze do sféry přátel a blízkých osob. Š.W. nepatřil ani do jedné z nich! Asi Vás teď nepřekvapí, že když jsem se otočila a zjistila, že to byl můj učitel fyziky, bylo mi na zvracení. Běžela jsem za svoji třídní učitelkou, ubrečená, na pokraji psychického kolapsu. Cítila jsem se jakoby znečištěná..
Všechno jsem jí řekla, stejně jako jsem to řekla doma. Dvě místa, kterým jsem věřila a které podle mne měly udělat víc.
V době, kdy jsem na jeho nevhodné chování upozornila se celá věc nijak neřešila. Já osobně jsem byla potrestána. Oproti zbytku mých spolužaček, které neřekly nic. A stejné praktiky z jeho strany pokračovaly po celou dobu, než jsem vyšla ze základní školy – tedy mimo mne. Zbývající roky fyziky jsem byla non-stop na každé hodině fyziky zkoušena, což byla velká zábava pro mé spolužáky. Kteří netušili, co jsem udělala. Nepochlubila jsem se, jen minimum z nich to vědělo. Byla jsem zkoušena hlavně z látky, která mi nešla. Ale dokonce i z čerstvě probrané látky, kterou jsme brali jednu hodinu. Mé známky v žákovské knížce a později na vysvědčení se změnily z 1-2 na 3-4 nebo 4-5. Kromě utrpení z hodin, jsem tedy nakonec skoro propadla z fyziky v deváté třídě.
Zpětně (9 let po ukončení ZŠ) jsem se dozvěděla, že se podobné stížnosti na ještě horší formy osahávání od tohoto učitele opakovaly ještě dvakrát, než s ním škola ukončila pracovní poměr. Představte si, ale kolik holek jeho chování trpělo a nic neřeklo!!
Bohužel jsem, ale také zaslechla, že možná stále pokračuje ve školství. Z čehož mi osobně je na zvracení.
Bylo mi asi dvanáct let, když tohle začalo a neměla jsem nejmenší ponětí o tom, jak jinak bych to mohla řešit. Předpokládám, že dospělí kolem mě taky ne nebo to nebrali tak vážně jak měli nebo se tomu nechtěli postavit čelem. Proto jsem pro Vás shromáždila kontakty na instituce, kde poradí dětem potýkající se s touto těžkou situací, ale i dospělým, kteří sami neví, jak to řešit.
Má osobní rada je, prvně vysvoboďte dítě z dosahu tohoto predátora, pak řešte všechno ostatní. Pokud jsi dítě a toto se děje – neboj se a ozvi se na 158 nebo na další čísla na konci článku.
Jak mě tento zážitek ovlivňuje dodnes?
Od ukončení ZŠ uběhlo k dnešnímu dni, co tento článek dopisuji dne 6.7.2019 už devět let. Za dobu mého následujícího studia na střední, jazykové a vyšší škole jsem vypozorovala, že mám velmi nízkou toleranci pro nevhodné druhy chování od učitelů. Velice těžko se s takovým chováním vyrovnávám, pozorovala jsem, že moji spolužáci tak nízkou toleranci neměli. Pokud potkám někoho, kdo je podobný mému učiteli fyziky (stačí i jeden významnější rys, např. tvar nosu / nevkusné zářivé košile), tak mi dělá velký problém s tím člověkem normálně fungovat – například běžně konverzovat. I když člověk přede mnou není můj učitel fyziky, zažívám pocity zhnusení, odporu aj., které se vůbec nevztahují ke člověku, který stojí přede mnou. Asi si umíte představit, jak těžká taková situace pak je, pokud je například daný člověk také učitel nebo je to ředitel nebo trenér. Prostě někdo, kdo je v pozici autority.
Dále jsem zjistila, že se má „přecitlivělost“ nevztahuje pouze na fyzickou podobu, ale i na nevhodné chování celkově např.: náladové řvaní na nás jako studenty, skryté i neskryté urážení a další formy nevhodného chování, které mí spolužáci byli během studia schopni tolerovat daleko lépe než já. Za to, že jsem byla schopna pochopit odkud se berou velmi silné emoce, které neměly přímou souvislost s danou osobou nebo situací v různých situacích během následujících let, ale souvisely s tím co se mi stalo na základní škole, vděčím hlavně psychoterapii na psychologii v Ambicare, kam chodím už přes dva roky. Osahávání na ZŠ nebylo hlavním důvodem vyhledání této odborné pomoci, ale určitě to je součástí problému. Každému dítěti i dospělému tuto formu odborné pomoci doporučuji!
KDE HLEDAT POMOC pokud jste obětí šikany / zneužívání:
Pro děti:
je to vážné obvinění proto ho nedělejte pro srandu, to byste si vysloužili na 100% napětí ve škole. Pokud je to pravda nebojte se opakuji nebojte se a mluvte o tom, mluvte o tom s každým komu na Vás záleží nebo máte dobré vztahy. Takže co dělat?
– svěřte se jakékoli dospělé osobě, které důvěřujete – čím víc tím líp – rodičům, jinému učiteli, lékaři, sousedce, tetě, vychovatelce, projektu Nenechte to být
– pokud se situace nelepší a škola situaci neřeší obraťte se s pomocí dospělých na: Českou školní inspekci, ministerstvo školství či soud
– pokud jste obětí fyzického útoku zavolejte sanitku 155, zavolejte na Linku bezpečí, Policii nebo na další čísla níže (pokud máte jakákoli zranění, mluvte o nich – pomůže to usvědčit násilníka)
– ve všech případech (šikana a zneužívání) doporučuji psychologa
– změňte školu
Pro rodiče:
pro děti to může být velice těžké o tom mluvit, proto nevyužívejte žádný druh nátlaku k dostání informací rychle. Je potřeba projevit spoustu porozumění a nesoudit, jinak se Vaše dítě před Vámi může uzavřít a nic neříct. Můžete tím nechtěně přispět k nerušenému pokračování tohoto chování ve škole. Pokud si nevíte rady zavolejte na jednu z níže vypsaných linek.
Nedoporučuji vyhrožování dané osobě – může se to obrátit proti Vám a Vašemu dítěti. Jde přeci o eliminaci kontaktu násilníka s Vaším dítětem (najděte jiné učitele na dané předměty) a posléze s dalšími dětmi. Ale nikdy nenechte toto téma rozplynout. Vaše dítě potřebuje pomoci. Nezapomeňte také na to, že si z Vašeho příkladu zapamatuje jak se jedná v podobných situacích. Zapamatuje si, lekci o úctě k vlastnímu tělu a vlastní sebe hodnotě. Neřešená se tyto traumata těžko zpracovávají v dospělosti a představují problémy a překážky v každodenním životě. Využijte legální cesty, viz následující kontakty.
Podle čeho poznáte, že se možná něco děje a Vaše dítě potřebuje pomoci z webu: Šance dětem:
– neadekvátní reakce z pohledu okolí (v důsledku silného emocionálního prožívání se člověk jakoby nechová normálně)
– pocit nejistoty, úzkost (nejasná představa ohrožení, přitom velmi silně ochromující nebo vedoucí k agresivitě)
– narušení dosavadních vzorců chování
– poruchy životních rytmů – spánku, příjmu potravy
– projevy psychosomatických obtíží (vegetativní obtíže, bolesti hlavy, bolesti svalů)
– pocit ztráty dobrého zdraví, ztráta životní spokojenosti
– omezení fyziologických procesů (pocit dechové nedostatečnosti, poruchy stability, svalová ztuhlost v důsledku působení stresu)
– únava, nespavost
– řekne Vám to
KAM ZAVOLAT, NAPSAT NEBO ZAJÍT (ať jste dítě nebo rodič):
Policie 158. Krizové linky, které zaručují anonymitu – poradí Vám s Vaší situací: Linka důvěry Dětského krizového centra : 241 484 149 (nonstop) Linka bezpečí : 116 111 (nonstop) Rodičovská linka : 840 111 234 Vzkaz domů (dítě na útěku) : 800 111 113 , 116 111 (nonstop) DONA linka (osobám ohroženým domácím násilím) : 251 511 313 (nonstop) Bílý kruh bezpečí (oběti i svědci trestných činů) : 257 317 110 (nonstop) Krizové centrum – lékař, psycholog a psychiatr na jednom místě: kontakty
Držím Vám palce a nebojte se! Potom to bude jenom lepší!
Co by Vás mohlo zajímat:
Co by Vás mohlo zajímat zde na Zdraví posláním: Krize a Vaše možnosti Distres , deprese a možnosti zvládání O sexuálním zneužívání ve školách s Prof. PhDr. Petrem Weissem, Ph.D., DSc.
Upozornění: Stránky Empatické doteky, Zdraví posláním, dříve Gastroradar a související online prezentace mají informačně-vzdělávací charakter a nenahrazují osobní spolupráci s lékaři, fyzioterapeuty, kvalifikovanými trenéry a instruktory, wellness specialisty a dalšími odborníky. Slouží primárně k předávání inspirace, motivace a osobních zkušeností autorů, než k předkládání univerzálních návodů vhodných k následování čtenáři. Stavíme se za individuální přístup, který ze samotné podstaty jednosměrná online prezentace nemůže poskytnout.