Filmové mýty o duševním zdraví – festival Na hlavu 2019

Aktualizováno: 7. 7.



Filmové mýty o duševním zdraví: Filmy jsou často fantasijní metaforou než důvěryhodným zobrazením onemocnění. Ale některé z následujících filmů, které jste už možná viděli, jsou důvěryhodným zobrazením duševní poruchy.


Kdy je dobré vyhledat odborníka – psychiatra / psychologa? Při omezení funkčnosti ve Vašem životě. Kontakty najdete na konci článku.




Následující informace jsem čerpala z filmového festivalu: Na hlavu – O duševním zdraví a mysli, který byl v roce 2019 v Městské knihovně v Praze. Konkrétně z přednášky: Co.media: filmové mýty o duševním zdraví.


Moderátor Martin Myšička diskutoval s hostem Pavlem Mohrem, pedagogem 3. LF UK, lékařem, primářem, náměstkem pro klinický výzkum v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ). Pracuje na pracovišti Diagnostiky a léčby duševních poruch a ve vedení NUDZ.

Velice zajímavá byla také putovní výstava kampaně Nevypusť duši popisující jednotlivá duševní onemocnění a příběh člověka žijícího s tímto onemocněním.


Jen bych chtěla upozornit, že i když některé z níže uvedených filmů byly odborníky na duševní zdraví vyhodnoceny jako důvěry hodnotná adaptace duševního onemocnění nutně to neznamená, že se daná porucha projevuje pouze tak, jak to můžete vidět v daném ztvárnění, ať už jde o konkrétní projevy, intenzitu, délku epizody a další symptomy.


Filmové mýty o duševním zdraví – festival Na hlavu 2019:


Osvícení – Jack Nicholson Mýtus: Agresivita se rovná duševní onemocněni?! Reálné: NE

Poznámka: Agresivita může být součástí duševního onemocnění, ale není to přímá rovnice a není to časté.. mnohem častější je agrese jedince proti sobě samému.


Dívka na koštěti – Helena Růžičková Mýtus: Všichni s duševním onemocněním věří tomu, že jsou někým jiným / mají více osobností, často jsou význačnou osobností př. Napoleonem, agentem atd.?_ Reálné: NE

Poznámka: Něco podobného se vyskytuje se u psychózy př.: u schizofrenie, těžké mánie – tzv, bludy, halucinace- myšlenky, hlasy, přesvědčení o jiné realitě / o sledování a ohrožení života, kdy člověk téměř/úplně není schopen rozlišit realitu a nemoc. Více osobností je mýtus.


Rainman – Dustin Hoffman Mýtus: Autisté často vynikají určitou „nad“schopností, například v matematice – schopnost počítat v pokeru atd.. Reálné: NE a pokud ano, tak je to vzácné.


Lepší už to nebude – Jack Nicholson Mýtus: Obsedantně kompulzivní rituály zobrazené v tomto filmu jsou přehnané př.: mýdlo na jedno umytí rukou, nemožnost doteku s jiným člověkem.. Reálné: ANO – film pravdivě zobrazuje poruchu a hlavním hercem byla důvěryhodně ztvárněna

Poznámka: Obsedantně kompulzivní poruchy – rituály opakování snižují úzkost (extrémní uklízení / čistotnost), př.: jsou extrémy kdy si nemocný myje ruce ze strachu z bakterií, že je má rozedřené do krve nebo si všechno svlékne už u dveří a dá to prát jako první když přijde domů, jinak nemůže vejít domů.


Přeber si to – Robert de Niro Mýtus: panická porucha – záchvatovitá úzkost – pocit na umření a pocit infarktu, není konkrétní spouštěč. V reálu anticipace úzkosti -> bojí se chodit nakupovat až nechodí.. Reálné: ANO – film pravdivě zobrazuje poruchu a hlavním hercem byla důvěryhodně ztvárněna. Pomoc: Řízené hluboké dýchání, sama jsem několik úzkostí zažila a pomáhala mi srdeční koherence.


rodina Sopránů Mýtus: Panická porucha – záchvatovitá úzkost – pocit na umření a pocit infarktu, není konkrétní spouštěč. V reálu anticipace úzkosti -> bojí se chodit nakupovat až nechodí.. Reálné: ANO – film pravdivě zobrazuje poruchu a hlavním hercem byla důvěryhodně ztvárněna Pomoc: Řízené hluboké dýchání, sama jsem několik úzkostí zažila a pomáhala mi srdeční koherence.


Hanna a její sestry – Woody Allen Onemocnění: Hipochondrie. Reálné: ANO – film pravdivě zobrazuje poruchu a hlavním hercem byla důvěryhodně ztvárněna.


Svět na houpačce – Mark Ruffalo Onemocnění: Bipolární afektivní porucha – střídání epizod hypománie / mánie, deprese a obdobích klidu. Reálné: ANO – film pravdivě zobrazuje extrémní verzi poruchy a hlavním hercem byla důvěryhodně ztvárněna.

Poznámka: Obzvlášť na začátku epizod si člověk v depresi nebo mánii může uvědomit probíhající nemoc a tedy má možnost dobrovolně vyhledat pomoc. Během rozjetým extrémních epizod je už téměř nebo úplně nemožné.


Mr. Jones – Richard Gere Onemocnění: Paranoidní schizofrenie. Reálné: ANO – film pravdivě zobrazuje poruchu a hlavním hercem byla důvěryhodně ztvárněna.

Poznámka: Nejčastější důvod k nedobrovolným hospitalizacím a léčbě, je téměř nemožně až úplně nemožné si v pokročílých epizodách uvědomit realitu.


Nebezpečná metoda – Keira Knightley Onemocnění: Hysterie – disociativni porucha – projevuje se úzkostí a strachem. Reálné: ANO – film pravdivě zobrazuje poruchu a hlavním hercem byla důvěryhodně ztvárněna.


Dalším zmíněným příběhem, který se dá pokládat za důvěry hodnotný je: Čistá duše- Russell Crow


Další zajímavé / časté mýty:


Mýtus: Láska překoná vše i obsedantně kompulzivní poruchu / depresi a další nemoci u partnera, tedy láska k partnerovi sníží / vyléčí poruchu. Reálné: NE! Je potřeba psychiatrická a psychologická léčba, aby nemocný člověk mohl kvalitně a dlouho fyngovat.


Mýtus: Schizofrenici jsou často nebezpeční okolí – vrazi / masoví vrazi Reálné: NE!

Poznámka: Daleko častěji duševní nemoc zvyšuje riziko projevů agrese vůči sobě samému (sebepoškozování / pokusy o sebevraždu), než vůči okolí. Jak nám předkládají mnohé filmy, kde má hlavní hrdina blíže neurčenou nebo blíže určenou, ale mnohonásobně dokreslenou poruchu a stane se z něj vraždící maniak.


Porucha osobnosti & vznik & kriminalita Kriminalita u poruch osobnosti je založena na kombinaci faktorů. Jde o vlivy genetické (jiná stavba mozku už od narození), vlivy z dětství (drsná výchova, fyzické nebo/a emoční týrání, sexuální zneužívání aj.) a další stresující životní okolnosti (drogy, úmrtí blízkého, úrazy hlavy, přepadení, finanční těžkosti, války, atentáty aj.), které jedinec neuměl, neumí nebo nedokáže zdravě zvládnout.

Více o poruchách osobnosti najdete na stránkách Psychiatrické nemocnice Bohnice: zde, Více o poruchách osobnosti v souvislosti s kriminalitou najdete na stránkách: www.seriovivrazi.cz


Kdy vyhledat odborníka – psychiatra / psychoterapeuta?

Při omezení funkčnosti ve Vašem životě nebo v životě Vašeho blízkého..



Kam jít pokud máte podobné problémy nebo někoho znáte kdo je má?

Např.: náhlé podivné chování, které nezapadá do charakteru osobnosti a ohrožuje tohoto člověka a jeho společenské postavení nebo Vás (halucinace/bludy – neexistující hlasové a obrazové vjemy – mumlání, nelogická a obsahově nesourodá řeč, napadání dalších lidí s nelogickými výkřiky, přesvědčení o novém řádu věcí – blížící se katastrofa, sebepoškozování.. Nebo zažíváte něco výše popsaného, něco co není pro Vás normální a somatické testy nic nenacházejí.


Buď zavolejte 155 nebo si nechte poradit na speciálně na tyto problémy zaměřených místech – nebojte se!




Kam můžete zavolat nebo zajít a poradí Vám co dál:

1. Ambulantní péče, krizová intervence:

– Nonstop: tel. linka důvěry i ambulantní ošetření v Centru krizové intervence (CKI) v Psychiatrické nemocnici Bohnice – kde Vás čeká pohovor s psychologem nebo psychiatrem bez nutnosti objednání, poradí Vám co dál, poskytne kontakty na další odborníky, je tu i možnost hospitalizace: Krizové centrum Bohnice


– terénní i ambulantní péči, najdete v CDZ, čeká Vás několik odborníků na jednom místě, bez objednání s non-stop linkou, oproti CKI by mělo CDZ mimo poradenství poskytnout ambulantní/terénní program pomoci na místě – např.: docházková terapie, začlenění do společnosti po hospitalizaci..: Centrum duševního zdraví


Na výše popsaná místa můžete vyrazit bez objednání, ambulantně Vás ošetří a doporučí další postup. Mohou Vám předepsat i léky a předají Vám kontakty na docházkovou péči. Mohou doporučit i hospitalizaci. V provozu jsou i krizové telefonní linky.



COVID-19 Linka psychické pomoci – 1212 (volba 5) (převzato z www.mzcr.cz):

Během nově nastalých vládních opatření byl zaznamenán nárůst výskytu stavu úzkostí. Vzniklá situace může ovlivnit především osoby, které se již před tímto stavem špatně vyrovnávali se stresem nebo mají predispozice na horší reakce na stres. Je proto potřeba klást důraz na prevenci proti prožívání strachu a stresu. Stres je reakce na ohrožení a s tím souvisí i pocity úzkosti. Tyto pocity vychází z nejistoty a z neznámého.


Linka psychické pomoci pod číslem 1212 (volba 5) nabízí možnost promluvit si s odborníkem, který úzkostem volajícího a s nimi spojenými starostmi porozumí a bude spolu s ním hledat řešení a úlevu.



2. Dlouhodobá docházková péče:

– Centra poskytující dlouhodobou docházkovou péči, možnost platby z Vašeho pojištění nebo přímo Vámi, nutnost objednání: Ambicare, Hélio

– Docházková péče i forma denního stacionáře: Psychosomaticka klinika Eset

– Docházková péče, denní stacionář, krizové centrum, zaměstnání i bydlení: Fokus Praha



Pro dlouhodobou péči u psychoterapeuta budete pravděpodobně muset obvolat více míst, protože je celkem těžké najít si místo, kde budete tzv. „na pojišťovnu“. Ale jde to! V soukromé sféře je to lehčí. Pokud máte diagnostikované duševní onemocnění dala bych si pozor, aby psychoterapeut, kterého si vyberete měl vedle psychoterapeutického kurzu i vysokoškolské vzdělání psychologa nebo/a psychiatra.

Na základě výše popsaného rozdělení v případě těžké krize doporučuji jakékoli místo, které je blízko a má otevřeno ve chvíli potřeby. Pokud jde o život a stav je vážný doporučuji zavolat 155 nebo se dopravit (nebo někoho) rovnou do CKI v Bohnicích nebo do jiného krizového centra!




Převzato z webu www.nevypustdusi.cz



0 zobrazení0 komentářů