top of page

Syndrom vyhoření



Syndrom vyhoření zatím není klasifikován jako diagnóza, ale je to stav který se vyskytuje, špatně se rozeznává a často se léčí jako něco jiného.


Syndrom vyhoření je citové a mentální vyčerpání – často jde o důsledek dlouhodobého stresu. Spojeného s prací vnímanou jako poslání pro které člověk na začátku hořel zápalem. Častý výskyt je u pomáhajících profesí: doktoři, zdravotní sestry, učitelé, sociální pracovníci, policisté, právníci, top managment… kdy je veliký tlak na výkon – převážně od samotné trpící osoby na sebe sama, ale i od okolí.


Stres není zvýšené pracovní vypětí, nedostatek času, pocit frustrace z nedocenění, ani nedostatek spánku; to jsou STRESORY. Stres je fylogeneticky prastará reakce organismu, která má připravit jedince na útok či útěk (poplachová fáze), nebo v případě neúspěšnosti této strategie na přežití v krajně nepříznivých podmínkách (fáze rezistence). Ke zhroucení dochází, když se oba tyto postupy zcela vyčerpají.



Vyhoření ve zkratce (z Psychologie.cz)

1. Chronický pocit únavy, vyčerpání, vysílení, pocit tělesné nemohoucnosti 2. Zlost na jedince, kteří něco požadují a vyžadují 3. Nemístně sebekritické postoje za to, že nemohu požadavkům vyhovět 4. Cynismus, negativismus, předrážděnost 5. Pocit, že mě vše obtěžuje 6. Nepřiměřené emoční výbuchy kvůli nepodstatným věcem 7. Časté bolesti hlavy a trávicí obtíže 8. Úbytek, nebo naopak přibývání na váze 9. Nespavost a deprese 10. Pocit nedostatku vzduchu a zkráceného dechu 11. Podezíravost 12. Pocity beznaděje 13. Zvýšená tendence riskovat


Oproti níže popsaným příznakům klinické deprese – která je psychiatrickým onemocněním, syndrom vyhořením je psychologickým onemocněním, které často nemá tak tragické dopady jako například klinická deprese. Je tedy i rozdíl v léčbě.



Klinická deprese a depresivní prožívání – rozdíl ve významu (z Bohnice bez hranic):

Deprese z pohledu klinické praxe znamená soubor více příznaků, které zahrnují poruchy nálady ve smyslu patologického smutku. Tedy smutná nálada již není běžnou reakcí na nepříjemné podněty z okolí, ale stala se nemocí a je pro daného jedince nepřiměřená. Vznik deprese je podmíněn více faktory a dochází ke konkrétním změnám v lidském mozku. Mění se například působení serotoninu, noradrenalinu či dopaminu, což jsou takzvané neurotransmitery, které se podílejí na přenosu signálu v mozku. Dále jsou přítomny změny ve vylučování hormonu melatoninu, čímž mimo jiné dochází k narušení tzv. cirkadiálních rytmů, jako je třeba spánek a bdění. V neposlední řadě je deprese vázaná na určité geny a vliv na její vznik má i vnější prostředí jako třeba stres.



K tomu, aby byla určena diagnóza deprese, by příznaky měly trvat minimálně 2 týdny a jedinec nesmí v minulosti prodělat manickou epizodu. Pak by již diagnóza odpovídala bipolární poruše. Deprese se projevuje převážně v oblasti nálady, která je smutná, abnormální pro jedince, často je horší ráno než večer (takzvaná ranní pesina). Běžné věci, ze kterých měl člověk dříve radost, ho nyní netěší, má nedostatek energie, chybí schopnost prožívat radost či veselí, dostavují se výčitky, ztráta sebedůvěry, snížené sebehodnocení.



Mohou být přítomny sebevražedné myšlenky či dokonce tendence. Časté je ranní probouzení o 1-2h dříve, než je pro jednice obvyklé. Dochází ke zpomalení tempa nebo naopak agitovanosti, je narušené soustředění. Dále může být přítomna ztráta chuti k jídlu a s tím spojený váhový úbytek, nebo pokles libida. V těžších případech se mohou během depresivní epizody vyskytnout i psychotické prožitky.



!!! Pokud zažíváte výše popsané příznaky vyhoření a Vaši doktoři nenašli, žádnou biologickou příčinu, odkrývající důvod Vašeho stavu. Je třeba zamyslet se nad přehodnocením dosavadního přístupu k životu sami nebo s pomocí psychologa/psychoterapeuta. Pokud zažíváte popsané příznaky klinické deprese minimálně dva týdny, je čas najít si pomoc! Bez medikamentů to je velmi nebezpečné. S léčbou budete schopni opět fungovat. A psychiatr a psychoterapeut Vám tuto cestu ulehčí. Kontakty zde: Krize a možnosti řešení Pokud si nejste jistí a během dvou týdnů se u Vás ani po přehodnocení následujících otázek a úpravě životního stylu nic nezmění nebo dokonce zhorší, navštivte psychoterapeuta nebo psychiatra!!!



To co děláte Vás ničí, ale Vy to můžete změnit!

1.) Přehodnoťte žebříček hodnot – já, rodina, práce 2.) Věnujte čas sami sobě – regenerace 3.) Najděte si podporu 4.) Vybalancujte poměr dávání a braní 5.) Pokuste se najít rovnováhu 6.) Srdeční koherence 7.) Pište si pozitivní deník



1.) Výkon vs. radost ze života.

Možná jste žili jen pro práci, jen pro dosahování met. Na sebe jste si nedělali čas, měli jste pocit, že to nepotřebujete. Pokud čtete tento článek a skloňujete slovo vyhoření, pravděpodobně musíte něco změnit. První Vaše myšlení.


Nežijeme pro práci, práce je tu od toho aby nám umožnila lepší společenský život. Když nejsem v pořádku já sám, nemohu pomáhat druhým a nemohu ani vést kvalitní život. Sestavte si svůj žebříček hodnot znovu!



2.) Začněte teď hned. Zaměřte se a odpočívejte!

Věnujte se něčemu co děláte rádi, co Vás obohacuje a cítíte se díky tomu lépe. Pokud to je hodina jógy, navyšte její počet, čtěte o józe, prozkoumejte další stránky jógy – meditace, mindfullness, focusing…



V běžném životě: stanovte si denní časové rozmezí od – do a mimo něj se nevěnujte práci. Nevěnujte se práci, po pracovní době ani o víkendu. Věnujte se sami sobě a tomu co Vás baví a zajímá. Naučte se to – potřebujete to.



3.) Obklopte se podobně smýšlejícími lidmi, vytvořte kolem sebe podpěrnou síť.


Může to být nový trenér, psychoterapeut, lidé s podobnými zájmy. Vyhledejte podobně zaměřené skupiny/kurzy/workshopy ve Vašem městě a zapojte se.



4.) Zamyslete se kolik energie vydáváte a kolik přijímáte!


Jestli vydáváte energii, na všechno co chcete stíhat a jste úplně vyždímaní. Nevěnujete se dostatečně aktivitám, které Vám energii dobíjí. Začněte s tím – nejlépe hned!



5.) Pokuste se najít rovnováhu.


Zamyslete se, jak baterky dobíjející aktivity můžete zařadit do běžného života? A udělejte to.



6.) Srdeční koherence – více v článku zde


Srdeční koherence je stavem, při kterém dochází k souladu mezi srdcem, mozkem a autonomním nervovým systémem a tím dochází k pozitivním změnám na úrovni mentální, emoční, hormonální a fyzické.



7.) Pište si pozitivní deník. Klidně jen pár vět, každý večer. Abyste si uvědomili, že se dějí i ty kladné a radostné okamžiky. Které můžete použít ve cvičení srdeční koherence.




Co by Vás mohlo zajímat:

bottom of page