Jak jsem se naučila zdravě žít – možná Vám tahle věta zní zvláštně, ale zdravý životní styl není nic jiného než kupou zdravých návyků, které dohromady vytvoří zdravý životní styl. Je dokázáno, že změna životního stylu trvá až 2 roky. Ty rychlé změny, které můžete vidět v televizi nebo na internetu trvající 30,60 nebo 90 dní jsou pouhým začátkem zdravého životního stylu.
To hlavní je si ty změny udržet měsíce a roky. Proto bych s Vámi chtěla rozebrat vybrané zdravé návyky, které jsem si osvojila a ukázat Vám, že jsem na nich nepracovala přes noc, ale spíše týdny, měsíce a někdy i roky, než jsem si je zafixovala a staly se součástí mého wellness životního stylu.
Největší změnu můj životní styl bezesporu zaznamenal, když jsem v roce 2015 začala studovala VOŠ obor Wellness-Balneo, kde mezi mé předměty patřily: psychologie zdraví, well-being, anatomie, fyziologie, balneologie a fyzikální terapie, interkulturní komunikace, fitness, funkční vyšetření, výživa, lékařská problematika zdravotní tělesné výchovy, gymnastika, základy veřejného zdravotnictví, specifika saunování, sportovní masáž, baňkování, lávové kameny, tvorba wellness programů, základy první pomoci a další.. Studium jsem zakončila Absolventskou prací o zvládání patologického stresu a deprese medical-wellness metodami, kterou si můžete přečíst na těchto stránkách v rubrice E-kniha. Absolutorium se skládalo z obhájení Absolventské práce a zkoušek z Wellness a Biomedicíny a Anglického jazyka.
Abych Vám ukázala, že změny jde dosáhnout i bez oficiálního vzdělání (stačí se pro ně rozhodnout a pracovat na nich dlouhodobě), tak se tady můžete podívat na 6 různých pozitivních návyků na kterých jsem začala pracovat ještě před nástupem do školy. S jedním z nich jsem začala až na škole.
1. Minerální voda místo slazených nápojů (Coca-cola, Sprite, Lipton apod.) Začala jsem asi v roce: 2015
Proč jsem začala / jaké to má benefity: Ve škole jsme probírali, jak nám bublinky a chlazené sladké nápoje uměle vytvářejí pocit neustálé žízně + nemluvě o negativních dopadech cukru na organismus. Také je náš organismus schopen vypít více sladkého, než by dokázal na posezení sníst. Je to tedy jednodušší a nebezpečně rychlý způsob jak nabírat tuky. Navíc přítomné bublinky mimo jiné poškozují sklovinu zubů. Proto jsem se na minimalizaci tekutých cukrů jsem se zaměřila jako první. Místo slazených nápojů jsem začala pít jemně perlivou Magnesii.
Abych to uvedla na pravou míru – Magnesii jsem pila i předtím, ale nijak moc a nemůžu říct, že mi nějak zvlášť chutnala. Zvolila jsem jí protože mi přítomné bublinky připomínají právě Coca-Colu.
Co bylo nejtěžší: Události, kde je typické pít sodové nápoje např.: oslavy, kino aj. Řeším to tak, že si buď dám vodu s trochou ovocné štávy nebo minerálku. Někdy si dám i malé množství třeba coca-coly, ale rozhodně nejdu přes malou plechovku. Domů slazené nápoje nekupuji a když výjimečně ano, tak jedině v co nejmenším množství – např. jedna 300ml plechovka.
Po jak dlouhé době odešla chuť na slazené nápoje: Cca po 2-6 měsících to začalo být jednodušší. Obzvlášť, když člověk není v situacích, kde se to běžně pije. Domů si můžete nakoupit cokoli, takže to doma takový problém být nemusí. Posledních pár let mám v situacích, kdy jsem dříve měla chuť na slazené nápoje chuť na Magnesii s troškou vymačkané štávy z ovoce nebo i na samotnou.
Dlouhodobě to dodržuji na: 95%
2. Jak minimalizuji chutě na sladké a nezdravé?
Ano i já je občas mám. Nejlepší taktikou, kterou mám je nemít velké množství sladkostí a dalších nezdravých potravin doma. Malé množství nevadí, ale velké ano. Nekoukám na reklamy, nekoukám na mukbang videa, nezastavuji u cukráren, McDonalds nebo KFC a už vůbec ne, když jsem unavená, smutná nebo hladová. Někdy si něco sladkého a nezdravého dopřeji, ale snažím se aby bylo i kvalitní. Např.: raději si dám dezert z kavárny Cacao na Náměstí Republiky než z McDonalds, chápete? Je to každodenní rozhodnutí, plánování a chytré ovlivňování sebe sama.
Začala jsem asi v roce: 2016-17 po hospitalizaci, kdy jsem nabrala 8kg tuku (díky lékům, nedostatku spánku a stresu z hospitalizace jsem jedla velké množství sladkého). Po hospitalizaci situaci stěžovalo i to, že jsem i díky lékům i nadále špatně spala (ale postupně se to zlepšovalo) a tedy jsem měla i větší chutě na sladké. Největší boj trval asi půl roku až rok. Než jsem začala lépe spát a opět nakupovat zdravější potraviny.
Dlouhodobě to dodržuji na: Po hospitalizaci jsem se tomu začala věnovat na 99%, po cca 2 letech jsem ubrala na 95%. Na 90% když zažívám PMS.
3. Zeleným čajem jsem sice nic nenahradila, ale naučila jsem se ho pít někdy mezi let 2007-2009. Čistě jen proto, že jsem četla o pozitivních účincích zeleného čaje. Chutí jsem také ze začátku nadšená nebyla, ale postupně jsem našla různé kvalitnější druhy čajů. Zelený čaj piji dodnes, kávu nepiju, ostatně kvalitní zelený čaj funguje ještě lépe. Miluji Matchu např. od Matchatea. Dále piji kvalitní listové čaje z čajoven např. Assam aj. Jsou to skvělé čaje na dodání dlouhodobější energie, minerálních látek a stopových prvků. Více o čajích, které piji, najdete na konci článku.
4. Českou kuchyni jsem postupně nahradila kombinací středomořské, japonské kuchyně: Začala jsem asi v roce: 2008, změnu jsem kompletně provedla si v roce 2013
Proč jsem začala: Česká kuchyně mi nikdy moc nechutnala a také jsem se v té době naprosto platonicky zamilovala do Jamieho Olivera, když jsem viděla jeho pořad o vaření a začala jsem díky němu vařit. Převážně italskou kuchyni. Japonská inspirace se přidala těsně před VOŠ, kdy jsem četla knížku Japonky nestárnou ani netloustnou od autorů: William Doyle, Naomi Moriyama + později jsem ve škole četla i vědecké studie o mnohých benefitech středomořské a japonské kuchyně na zdraví člověka
Dlouhodobě to dodržuji na: 99%
5. Maso jsem nahradila veganstvím, po 1-2 letech vegetariánstvím a po 7 letech flexibilním vegetariánstvím: Začala jsem asi v roce: 2014
Proč jsem začala: Maso mi nikdy moc nechutnalo a četla jsem knížku Japonky nestárnou ani netloustnou od autorů: William Doyle, Naomi Moriyama + později jsem ve škole četla i vědecké studie o mnohých benefitech středomořské a japonské kuchyně na zdraví člověka.
Co bylo nejtěžší: Jeden den jsem se rozhodla přestat jíst maso, ale nepřipravila jsem se na tu změnu dopředu. Neuměla jsem vařit bez masa a trvalo to několik měsíců až rok, než jsem se naučila vařit vegetariánské jídlo, které mi opravdu chutnalo. Zlomem byly hamburgery z červené řepy, na které na těchto stránkách najdete recept.
Na co si dávám pozor: Po absolvování VOŠ jsem začala dávat pozor na to co jím, hlavně na dostatečný příjem bílkovin, tuků a sacharidů a dalších potřebných prvků.
Dlouhodobě to dodržuji na: Vegetariánství na 80%. Miluji ryby a jednou za několik měsíců si dám maso, když najdu nějaké, které mi chutná.
6. Zdravému pohybu – kombinace jógy, pilates a zdravotní tělesné výchovy – se věnuji a jsem instruktorkou: Cvičila jsem organizovaně: Od mých 3 let.
Co se týče motivace tak ta se měnila s časem – na začátku šlo o trávení volného času, pak šlo o zvládání patologického stresu, celkové zlepšení duševního zdraví a / nebo podpoření hubnutí nabraných kg tuku, navýšení množství svalstva, prevence bolesti zad a prevence civilizačních onemocnění.. Dodnes se mé motivace ke cvičení různě prolínají. Nejčastějším důvodem k pohybu / ke cvičení pro mě dlouhodobě bylo a stále je zlepšení nálady – dobrý psychický a fyzický pocit který mám při a po cvičení.
Sama jsem začala cvičit jógu v roce: 2014 Také jsem pár měsíců trénovala gymnastiku, abych ji zvládla ve škole: 2015
Začala jsem se vzdělávat v józe v roce: 2015
Začala jsem se vzdělávat v ZTV v roce: 2015 a stále to trvá
Začala jsem se vzdělávat v pilates v roce: 2019 a stále to trvá
Jaké přesně mám vzdělání najdete zde.
Jak mě ovlivnil pohyb v dětství: Pohybu jsem se věnovala od 3 let, kdy jsem začala dělat balet (2 roky), později jsem pár let dělala tanečky a Valášek, a pak jsem 6 let hrála házenou. Od školky až do konce základní školy jsem měla 1-3x za týden nějaký trénink. Rozhodně nemůžu říct, že mě to pořád bavilo a nikdy jsem nechtěla přestat, ale díky ze mě naši vychovali člověka, který má rád sport a aktivitu. Možná někdy až příliš, ale aktivita a aktivní přístup k životu je vždy lepší než ten pasivní. Různé studie ukazují na to, že právě vedení ke sportu v dětství je důležitým prvkem v prevenci civilizačních onemocnění např. dospělé obezity. I když to samozřejmě neznamená, že se z neaktivní dětí vždy stanou gaučoví povaleči.
Cvičit doma jsem začala: v roce 2012-13 – zcela dobrovolně (a ne zcela pravidelně) v době, kdy jsem už nebyla členem organizovaného sportu cca 2 roky. Inspirovala mě k tomu jedna moje kamarádka ze střední školy – cvičily jsme online Insanity od Shaun T (bylo to extrémně náročně, ale bavilo nás to) a vydrželo nám to pár měsíců. Po střední škole jsem se v rámci zvládání patologického stresu velice intenzivně vrhla na power jógu, kterou jsem v tu dobu náhodou vyzkoušela. S nástupem VOŠ wellness-balneo se můj zájem o jógu rozšířil o další znalosti z fitness a zdravotní tělesné výchovy. A i proto jsem vedle vedení lekcí a workshopů opět začala cvičit sama doma. Čemuž se věnuji dodnes. O tom se více můžete dozvědět v mém Wellness deníku, který najdete pod článkem.
Doufám, že sem Vám tímto přehledem ukázala, že práce na sobě nikdy nekončí a ani to není rychlý proces.
Na úvodní fotce jsem vyfocená v době před nástupem na VOŠ a před mojí 5 týdenní hospitalizací v nemocnici, kdy jsem nabrala 8kg tuku. Po propuštění domů jsem s velkým úsilím musela obnovit všechny aspekty zdravého životního stylu, které mi do té doby přišly samozřejmé a jednoduché. Bylo to těžké a trvalo to dlouho (měsíce a roky), ale i přes to všechno jsem svůj zdravý životní styl obnovila a možná ještě vylepšila. Více o mém procesu hubnutí najdete v mém Hubnoucím deníku – na konci článku.
Ze začátku to je každodenní rozhodování, které se časem změní na bezmyšlenkovitou volbu, která Vás nebude stát volní úsilí.
Žít zdravě – bude jednodušší a jednodušší. Až se to stane přirozenou volbou. Ale zabere to čas.
댓글